Podnebí
- Japonsko má podnebí monzunového typu, které se značně liší podle zeměpisné šířky od chladného severu po subtropické na jihu.
- V zimě převažují severozápadní větry, které vanou z kontinentální Asie a způsobují ochlazení pod bod mrazu. Studený vzduch zvlhne nad Japonským mořem a vytvoří se hustá oblačnost, která celému západnímu pobřeží i horám přináší vydatné sněhové srážky.
- Na východě jsou zimy sušší s menší oblačností. Úzký pás při jihovýchodním pobřeží je též oteplován teplým proudem Kuro-šio. Průměrné zimní teploty jsou na jihu vyšší, a proto mohou zemědělci na Kjúšú sklízet i zimní úrodu.
Koncem března, s tím jak se otepluje asijská pevnina, se větry začínají stáčet k jihu a východu a někdy kolem poloviny června či začátkem července nastává několikatýdenní období prudkých lijáků známé pod názvem baiu, „slivoňové“ deště.
Léto je mimořádně horké a vlhké provázené častými pobřežními mlhami, zejména v oblasti zálivu Inubo na jihovýchodě, kde se studený mořský proud Oja-šio stýká s teplým proudem Kuro-šio.
Na severu jsou léta chladnější a přechodná období kratší. Na přelomu srpna a září se cirkulace vzduchu opět mění a dochází k prudkým bouřím, tajfunům provázeným silnými dešti.
Tajfuny mohou, zejména na jihu, dosahovat katastrofálních účinků a jsou známy případy, kdy zničily většinu úrody rýže. Od října se začíná silně ochlazovat.
Srážky jsou díky hornatému terénu a těsné blízkosti moře po celý rok vydatné a v nejvyšších polohách na Honšú a Hokkaidu trvale leží sníh.
Celé Japonsko dostává více než 1000 mm srážek, centrální Japonské Alpy pak více než 2500 mm.